wz

VZPOMÍNKA NA KAMARÁDA (Kamelot)


Lásko, nejsi má
jsi vzdálená až do smrti
Dávno nečekám
že by mně křídla labutí
zamávaly z vodopádů šedivýho dne
ze skály naděje mi odletí
odletí

Zlá nemoc jako černá tůň
stavěla kříž o něco spíš
když hnal se v noci bílej kůň
jak lítá saň
a tvoje dlaň
už byla ledová jak štíty hor
telegraf duše za obzor
donesl skromné poselství
– chtěl bych žít!

Lásko ukrytá
jsi vyryta v mé paměti
Neboj, čekám dál
jenom v malé naději
Vysněné jak návrat psance
girlandami snů
všech nekonečných dnů a čekání
čekání

Zlá nemoc jako černá tůň
stavěla kříž o něco spíš
když hnal se v noci bílej kůň
jak lítá saň
a tvoje dlaň
už byla ledová jak štíty hor
telegraf duše za obzor
donesl skromné poselství
– chtěl bych žít!

...zpět na obsah