Duši svou položil

do jejích dlaní

jak symbol smutku

trhá ji právě

Nejsou už spolu

dívá se za ní

pár křídel zlomených

drží je v trávě

Plameny tančí

ruce se vzpínají

každý další krok

smrtelný chlad nese

Oblohu podpírám

a zdi z písku stavím

sen dávno ztracený

za nimi ukryje se

Kde je to místo

co láska chrámy boří

na jejich troskách

pomníčky vznikají

Každý vlastní cestou

andělé znavení

nad rozbitým světem

modlitbu vzlykají

Ve věži nad městem

utichlo kyvadlo

zastavil se čas

já zůstal snít…