Ulice černou mlhou zkropená
a černí lidé jdou
bez tváře
bez jména
Jen černé stromy bez větví
bez listí tu stojí
Přicházíš ty
v barvách jsi oděná
Na malou chvíli
octneš se proti mně
Ztráta víry je dílem okamžiku
Barevné paprsky očí se střetnou
protnou
a sklopí do země
Znovu si říkám
blázne, cos čekal
hledal
dnes nemáš kliku
Barevná ulice sluncem prosvícená
dvě černé postavy
bez tváře
bez jména
k opačným koncům
pozvolna odplují
Rád jsem tě měl
mám
a stále miluji…
