JEANNY
Pojď, pojď jen dál
je dobře, že jsi tady
Dřív, než odejdeš navždy
Tvých krásných sedmnáct tě láká
já vím
ale ten svět není pro tebe
Vezmi mě za ruku
a utečeme spolu
Zůstaneš se mnou
splním každé přání
přečtené z tvých očí
Pro tvou zábavu
přejdu po laně mezi střechami mrakodrapů
S láskou k tobě obejmu svět
tak zůstaň
Nesmíš se smát mé lásce
získat tě je těžké
patříš nikomu a těm
kdo na to mají
a já bych chtěl
aby tvá krása
byla jen moje
Proč máš náhle v očích strach
proč couváš
půjdeme spolu tam
kde budeme jen sami
Nikdo jiný neuslyší mé vyznání
Tak pojď se mnou, maličká
půjdeme hledat kraj
kde bydlí láska
a zůstaneš navždy jen má...
Snad mi rozumíš
i když nic neříkáš
Pověz něco
nebo se směj tomu bláznovství
Tady můžeš
nikdo nás neslyší
Kde jsi ztratila jeden střevíček?
Pověz, kde jej máš
kde zůstal
a co děláš sama v noci venku
(tiše se snáší chladný déšť)
Proč spíš na nasáklém jehličí
a oči neotvíráš...?
Voda ti stéká po vlasech
po tváři
dopadá na mokrou blůzičku
Běž přece domů
vždyť budou mít starost
snad tě i hledají
Vím, nemáš kam jít
Tak jako já
jsi ptačí mládě bez hnízda
a nikdo tě nečeká...
Temnotou zaznívají kroky
Už jdou k tobě
paprsky světel vystupují z mlhy
přišli pro tebe...
Proč nevstaneš a neběžíš jim vstříc
po mokrém mechu
ztlumil by každý krok
Proč přinášejí tu truhlu
a proč tě do ní ukládají
a ty se nebráníš...?
Odvádějí mě pryč
nesmím zůstat s tebou
chránit tvůj sen -
- vždyť je určitě o nás
a já ani nevím
kde budeš dneska spát
Na okraji, v příkopu
zůstal malý střevíček
Kdo ti jej zítra přinese
bude ti scházet
a mě už k tobě nepustí...
V každém z dalších dnů
mi scházíš
Daleko od tebe
daleko od lásky
Obloha pro mě šedne a černá
Nikdy jsi neřekla
sbohem...
Proč, lásko, pověz
proč umírají květiny
Slyším tvůj hlas
slyším své jméno
otáčím se
ale nikdo tam nestojí
Nikdy jsi neřekla
sbohem...
a já mám už jen pár chvil
Pak zůstaneme navždy spolu
nic nás nerozdělí
vždyť jsme si souzeni
Pak mi povíš
proč umírají květiny
když umírá láska...
