wz

PÍSEŇ O SLZÁCH A RůŽI

 

 

 

Až přijde ta chvíle

opřete mě zády o kus skály

s hlavou vzpřímenou

chci vidět na moře

 

Ráno si v přístavu děti hrály

a voda houpala červeným balónem

Ta voda modravá

je tolik slaná

to asi po té soli

když srdce pláčem bolí

 

Ne, to není smutek

jen prstem někdo kýv'

za tebou chci se rozběhnout

marně volali by

- stůj!

někdo však byl tu dřív

 

Důkaz své lásky chci ti dát

tak solnou růži tobě podávám

Necháš ji na zem upadnout

vítr zrnka sfoukne

v ráně tolik pálí

Tak končí růže bez jména

zůstane dlažba kamenná

a na ní láska ztracená

 

Vyprávím moři

ten příběh o růži

Možná je prastarý

a možná stal se dnes

Rybáři do sítí

zlatou rybku chytí

prosím jen

- pusťte ji

ať zas mám naději

štěstí mi přinese

snad někdy později

Příběh ať vyprávím

příště už naposled...

 

 

 

 

...návrat na obsah Střípků

 

...návrat na úvodní stránku