ZEĎ BLÁZNŮ
Den s číslem pět v kalendáři
další den bez tebe
a další bez tvé lásky
Chybí mi kousek léta na tvé tváři
tvoje tvář blízko mé na polštáři
procitám - nikdo víc není tam
ze strnišť fouká, je už září
dál mám tě celou ve svém snáři
smíření s osudem odmítám
Pátý den od konce léta
paprsek sluneční nesměle se prodírá
vím, na návrat šance není
a srdce zamčené těžko se otvírá
Jako dřív se městem toulám
tvou lásku za nocí hledám
Vyznání křídou na zeď píšu
cestou, kterou chodíváš
Pod tvým oknem čekám
a spánek tvůj hlídám
snad nikdy se nedozvíš
že tady jsem
a blízko k tobě mám
Do tmy chladné ráno svítá
déšť podzimní nápis smývá
chladí hlavu ztrápenou
Když pak kolem procházíš
zeď bláznů dál tu stojí
na ní šmouha barevná
a básník zmoklý opodál...
