wz

ZRCADLO

 

 

 

Co uvidíš v mých očích

až jednou podíváš se

spatříš svoji tvář

co chtěl bych potají

 

Kdo může za ten zázrak

a kde ukrývá se

snad je to krásná víla

láska jí říkají

 

Ve střevíčkách z nití

loukou zlehka tančí

pod dotykem něžným

i tráva rozkvétá

 

Kapku rosy snídá

s duhou přivítá se

do barev a vů

dávno je zakletá

 

Noc se s ránem snoubí

a ta malá dáma

skrytá v měkkém mechu

pod stromem tiše spí

 

Prstýnek má z trávy

pláče, když je sama

cestu kouskem ledu

když někdo přehradí

 

Bývá všech a ničí

s váháním se vzdává

někdo má ji záhy

jiný se načeká

 

Kdo jde pro ni s klíckou

marně mincí zvoní

k pravé zůstane mu

jen cesta daleká...

 

 

 

...návrat na obsah Střípků

 

...návrat na úvodní stránku