NEPROBUZENÁ
Svítá...
červánky v modři nebe
s prvními paprsky na tvé tváři
Spíš
něžným spánkem lásky
krásná sníš svůj sen
dívám se na tebe s úžasem
jak ti spánek sluší
Ráno pomalu vstává
za chvíli i ty pozvedneš víčka
sametem hvězd svých očí
pohladíš slunce a svět
Zatím však nevnímáš
přikrytá obláčkem noci
na lůžku křišťálovém
z paprsků pohaslého včera
a rodícího se dnes
Pověz, jsem to já
kdo se na tebe dívá...?
