wz

NĚŽNÁ

 

 

 

Blíží se večer

a v očích sny se zrcadlí

Tak jako každý den

zítra jak dnes

znovu tu stojí

u zastávky na křižovatce

Jen tak, bez hnutí

a nikdo nepochopí její trápení

 

Tak plyne den po dni

 

Nikdo nerozzáří světlo v jejích očích

Tak zvláštně krásná ve svém smutku

mlčky chvíli prosí, aby se

vrátil čas

 

Jen zaprášená lípa u cesty

napůl spálená bleskem

zná její smích a štěstí

z loňského léta

i její pláč v té osudné chvíli

 

V prachu na krajnici

se slza ztratí

A jen měsíc nad řekou ví

nač myslí

Voda se tiše čeří

šeptá a láká

Otvírá svou náruč

chce vzít s sebou smutek a žal

 

Tak přece stůj

a ve večerním tichu

uslyšíš její pláč

Běž za ní

krásnou smutnou neznámou

Řeka ať si vezme

jen její žal

Nech ji zapomenout

a zažehni plamínek lásky

ať znovu září v jejích očích

 

V prachu na krajnici

se slza ztratí

a jen měsíc ví

co bude dál

Když pak noc odchází

a hvězdy tiše blednou

dál něžná tu zůstává

a s ní i jeden stín...

 

 

 

...návrat na obsah Střípků

 

...návrat na úvodní stránku