wz

ZA VŠECHNO...

 

 

 

Za střbrného svitu Luny

přišla jsi

do mých snů

Bez zaklepání či varování

zastihlas mě nepřipraveného

uprostřed chladného léta

a běhu všedních dnů

 

Svými krůčky v myšlenkách

nedáš mi spát

ač tiché jsou

Nutí mne to verše psát

trochu smutné

a noční touhou

lehce rozmazané

jak kávou rozlitou

 

Dík za to

žes otevřela svýma moje oči

a já teď vím

co láska znamená

Tvůj dotyk něžný

za nocí krade spánek

najednou vše končí

a v hlavě zmatek mám

Co dá se dělat

když s ránem sen se loučí

já nešťastný jak dítě

z té krásy procitám

 

Modlitbou prosím o tebe

a ďáblu smlouvu nabízím

můj hlas však tichý je

a touhou zastřený

- nikdo jej neslyší

 

Jen okno otvírám

a čelo zkrápí déšť

svůj osud nezměním

tak čert ho vem

a moji duši též

 

V tvých očích marně záblesk hledám

ten stejný

když byla jsi sen

Pár slov svých tiše tobě šeptám

pak půjdu

a ty smíš zůstat jen

  

Já vzdávám ti dík

za to, že jsi

že jsi teď

a právě tady

Tak krásná až to bolí

Tobě teď naposled

naposled - navždycky

srdce své na dlani

a život naruby

a duši v plamenech

Tobě teď šeptám

dík...

 

 

 

...návrat na obsah Střípků

 

...návrat na úvodní stránku